JAK MOHOU ARCHITEKTI A NORMY NAPOMOCI PREVENCI KRIMINALITY?

Dne 15.5. 2018 se ve velkém sále MV ČR v Praze na Letné konal seminář Evropského sekretariátu CEN/TC 325 na téma Prevence kriminality a technická normalizace, který společně pořádali MV ČR, Česká agentura pro standardizaci a Asociace Grémium alarm.

Zeptali jsme se Ing Aleny Šimkové, expertky Evropské komise k programům H2020 pro výzkum a inovace  a JUDr. Tomáše Koníčka, zástupce ředitele odboru prevence kriminality MV ČR na jejich názory.

Paní inženýrko, existuje vůbec ve stadiu přípravy projektu nějaká spolupráce mezi architekty a bezpečnostními odborníky?

Praxe ukazuje, že pokud jsou investor a architekt rovnocennými partnery, může být architekt zásadním elementem, jež rozhodne, zda nemalé investice do nové či rekonstruované nemovitosti budou smysluplně vynaložené. Architekt dokáže kromě správného situování budovy do krajiny, volbou materiálů a konstrukčních řešení výrazně ovlivnit např. energetickou náročnost provozování budovy, ale i další klíčové aspekty. S existující hrozbou soustředěnou na tzv. měkké cíle se v poslední době dostávají do popředí zájmu také nové bezpečnostní požadavky související s provozováním veřejnosti přístupných budov a prostranství. Je to celosvětově zcela nové téma, pro které se teprve hledají správná a efektivní řešení. Jak vyplývá z aktuálně dostupných informací, spolupráce mezi architekty a bezpečnostními odborníky požadované úrovně nedosahuje. To ostatně dokládají i opatření chystaná na úrovni EU, kterým se věnuje Evropská komise.

Čím, podle Vašeho názoru, přispívají nebo mohou přispět architekti k prevenci kriminality?

Jednou z klíčových rolí architekta by měla být aktivní správa participativních procesů mezi investorem, developerem, příslušnými odbornými a státními orgány, a v neposlední řadě také budoucími uživateli budov a prostranství. Architekt by proto měl být v souladu s aktuálními požadavky na bezpečnost detailně obeznámen s požadavky na ochranu měkkých cílů, s preventivními aspekty zajišťování bezpečnosti těchto míst, a to zejména prostřednictvím prvků situační prevence. Za tím účelem by měl do participativních procesů zapojit bezpečnostní odborníky, a to od samého počátku přípravy projektu.

Jakým způsobem získávají architekti nové informace o dostupných bezpečnostních technologiích, vývoji bezpečnostních rizik a aktualizaci technických bezpečnostních norem?

Architektům sdruženým v České komoře architektů (ČKA) jsou poskytovány odborné informace prostřednictvím programů celoživotního vzdělávání. Tyto programy nabízí také Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Profesní vzdělávání v oblasti bezpečnosti je však zaměřené pouze na požární bezpečnost a bezpečnost a ochranu osob při práci ve výstavbě. Pro představu uvedu, že program vzdělávacích akcí ČKA na rok 2018 nenabízí jediné téma, které by se dotýkalo problematiky bezpečnostních technologií, vývoji bezpečnostních rizik a jejich řešení v rámci výstavby.

Co podle Vašeho názoru může přispět ke zvýšení informovanosti o nových přístupech k řešení aktuálních bezpečnostních požadavků ve výstavbě? Vidíte nějaké vhodné řešení?

Jak již předseda Komise pan Jean-Claude Juncker předznamenal ve svém projevu o stavu Unie předneseném v září 2017, Komise spolu se Zprávou o bezpečnosti EU předložila soubor operačních a praktických opatření, jejichž cílem je lépe bránit občany EU před bezpečnostními hrozbami. Komise koncem roku 2017 zřídila fórum pro odborníky z praxe za účelem vytvořit bezpečnostní síť pro ochranu vysoce rizikových veřejných prostor, která bude sloužit jako platforma pro pořádání společných školení a vzdělávání. Komise rovněž v nejbližší době zřídí fórum provozovatelů veřejných prostor s cílem podpořit partnerství soukromého a veřejného sektoru v oblasti bezpečnosti a zapojit soukromé subjekty, jako jsou např. nákupní střediska, pořadatelé koncertů, sportovní areály a půjčovny automobilů. V letošním roce Komise také vydá nové pokyny, aby pomohla členským státům řešit širokou škálu otázek souvisejících s ochranou veřejných prostor a lepší informovaností odborné veřejnosti. Architektům, projektantům, investorům a developerům poskytnou technická řešení typu „bezpečnost už od návrhu“ ke zvýšení bezpečnosti veřejných prostor a prostranství, při současném zachování jejich otevřenosti a veřejného charakteru. Jako účelné proto vidím průběžné seznamování architektů s aktuálními trendy v oblasti bezpečnosti staveb, s možnostmi dalšího vzdělávání a s vývojem bezpečnostních norem.

Podle Vašich dlouholetých zkušeností z praxe, jaká oblast při plánování a výstavbě nových celků je z hlediska prevence kriminality nejvíce podceňovaná?

Zvýšenou pozornost z hlediska prevence kriminality si při plánování a výstavbě zaslouží všechny relevantní oblasti, nicméně klíčová je ochrana měkkých cílů, kam patří také veřejné prostory a prostranství, kde dochází ke kumulaci velkého množství osob.

Mnohdy jsou normy používány tak trochu jako „klacek“ bez rozmyslu anebo často slýcháme, že to není povinné, tak proč je dodržovat? Jaké jsou, podle Vás zásady správného používání a práce s normami?

Technické normy jsou kvalifikovaná doporučení, nikoli povinná nařízení.  Stejně jako všude jinde ve světě však existují případy, kdy povinnost dodržovat požadavky uvedené v normách vyplývá z jiného právního aktu, jako je např. právní předpis. Normy jsou často závazné také v obchodních smlouvách mezi dodavatelem a odběratelem, a mohou být povinně vyžadovány u veřejných zakázek. Aplikace norem by měla vždy vycházet z detailní znalosti předpisů, k nimž byly konkrétní normy jako prováděcí předpisy vypracovány. Používání norem by nemělo být vnímáno jako nátlakový prvek, ale jako všestranně výhodný nástroj k nalezení „společné řeči“. To platí obecně, ale u norem, které dbají např. na ochranu zdraví nebo stanovují kritéria bezpečnosti, je to obzvlášť důležité.

Pane doktore, jak se díváte na používání a přispění technických bezpečnostních norem v prevenci kriminality a běžné praxi obecně?

Praktická aplikace technických bezpečnostních norem v prevenci kriminality je nezbytná.  Soudobá bezpečnostní rizika jsou jasný důvod. Jedna věc je však proces přípravy, zpracování a výsledná norma chování. Druhou částí, která je stále ještě nedostatečně řešena, je vlastní aplikace a využívání stávajících norem. Veřejnost je často nezná a tedy i nevyužívá. Zde neobstojí názory, že jde o normu pouze doporučující, tedy nevymahatelnou. Proto orgány, které mohou pomoci, zpřístupňují obsah a dopady norem na seminářích, konferencích či např. i cestou tohoto rozhovoru.

A nějaký příklad dobré praxe?

Příkladem dobré praxe může být třeba norma ČSN 73 44 00 Prevence kriminality – řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení, která řeší problematiku škol a školských zařízení právě z pohledu bezpečnosti a prevence kriminality. Po nabytí její účinnosti dne 1. září 2016, jsme o ní zaznamenali obrovský zájem. V úzké spolupráci s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a Ministerstva vnitra ČR (MV) se podařilo zveřejnit ČSN 73 4400 v elektronické podobě, v kryptovaném formátu pdf, na webových stránkách MV. Také jsme, ve spolupráci s Asociací bezpečná škola vypracovali aplikační Metodiku.

ČR získala před lety možnost vést Evropskou technickou komisi CEN/TC 325 Prevence proti kriminalitě při plánování městské výstavby a navrhování budov  Jaký to má pro ČR význam a co je náplní práce této komise?

Ano, to je věc, která si myslím, není stále dostatečně doceněna. Je to velký úspěch, který se však musí umět „odpracovat“. V současné se snažíme o možnost zapracovat problematiku naší normy ČSN 73 4400 do evropské normy prevence kriminality.

Jakými výsledky se můžeme pochlubit?

Za největší úspěch z minulosti opravdu vidím vznik ČSN 73 4400 a Metodiky k její aplikaci. A samozřejmě spolupráce s Policií ČR, s Asociací bezpečná škola, s obcemi a s kraji při přípravách a realizacích odborných veletrhů seminářů či konferencí.

A kde vidíte prostor pro zlepšení?

Daleko větší zapojení odborníků v ČR, kteří mají co říci k architektuře, k výstavbě nových obytných celků, včetně různých odborných sdružení či asociací.

rozhovor vedla Veronika Fáberová