Na X. Valné hromadě AGA bylo zvoleno i nové prezidium ve složení (řazeno abecedně):

Milan Ceeh ze společnosti SIEMENS, s.r.o.
Mgr. Lucie Dočekalová, Dis., ze společnosti G4S Secure Solutions (CZ), a.s.
Ing. Jiří Dufek ze společnosti SECAR a.s.
Ing.Petr Koktan ze společnosti TESTALARM PRAHA, s.r.o.
Ing. Přemysl Kos, MBA ze společnosti ASSA ABLOY Czech & Slovakia, s. r. o.
Václav Levíček ze společnosti EUROALARM, s.r.o.
Vratislav Mráček ze společnosti EL-SIGNÁL spol. s r.o.
Ing. Václav Nepraš ze společnosti LIBRAX, společnost s ručením omezeným
JUDr. Václav Růžička ze společnosti ALKOM Security a.s..
Ing. Jiří Šimáček ze společnosti TRADE FIDES, a.s.
Ing. Miroslav Urban, OSVČ

a zvolena i nová kontrolní komise ve složení (řazeno abecedně):

Ing. Svatopluk Cafourek, ze společnosti MKDS BESY, s. r. o.
Petr Hulík, ze společnosti H – ELEKTRONIC UNIVERSAL spol. s r.o.
Ing. Jiří Máša, ze společnosti RADOM  s. r. o.

Po ukončení X. Valné hromady AGA se sešlo nově zvolené prezidium na svém prvním zasedání. Na programu byla volba prezidenta na nové volební období 2013-2015. Prezidentem asociace byl zvolen Ing. Václav Nepraš.

Debata byla otevřena otázkou, zda firmy poskytující služby v oblasti zabezpečovacích systémů informují své zákazníky o požadavcích, které jsou kladeny zákonem o ochraně osobních údajů a jakým způsobem. Vyjádření jak odborníků z praxe, tak i zástupců Úřadu na závěr diskuse vyústilo v  názor,  že v každém jednotlivém případě je nutné se zabývat v první řadě  právě otázkou nezbytnosti v nasazení takových prostředků. Upozornit na tento fakt zákazníka je v silách jednotlivých firem ovšem s tou výhradou, že odpovědnost správce osobních údajů ukládanou zákonem nese samozřejmě zákazník, který si například kamerový systém prostřednictvím firmy specializující se na zabezpečení nechá nainstalovat; firma instalující systém  však může informovat zákazníka, jakým způsobem je systém možné provozovat tak, aby jeho provoz byl v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů.

Z diskuze také vyplynulo, že řada firem takto činí a svému zákazníkovi pomáhá i s registrací systému u Úřadu. JUDr. Alena Kučerová, náměstkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů, připomněla, že je potřeba vnímat rozdíl mezi kamerovým systémem v oblasti veřejné správy a v soukromém objektu, a pokud je to možné, je nutné využít (pokud se týká soukromí) méně invazivní prostředky k ochraně majetku. Cílem Úřadu není odmítat právo na ochranu majetku nebo dokonce života, ale dbát na to, aby bezpečnostní systémy byly tolerantní také k ochraně soukromí. Inspektor, MVDr. Bartoš také upozornil na potřebu posoudit každý konkrétní případ ve smyslu testu proporcionality – vyváženosti mezi ochranou majetku a ochranou soukromí.

Diskuse se dotýkala také aktuálního tématu monitoringu, který v sobě nese například monitoring vozidel (tzv. GPS lokátory). Předseda Úřadu poznamenal, že je opět potřeba posuzovat každý jednotlivý případ zvlášť, něco jiného  je sledování zaměstnanců na pracovišti a něco úplně  jiného případ, kdy pomocí GPS kontrolují rodiče své děti.  Z hlediska úřadu nelze využívat sledování zaměstnanců, které ani dle zákoníku práce není přípustné neomezeně – dovoleno je, pokud to vyžaduje zvláštní povaha činnosti. V principu tedy  klíčovou je opět nezbytnost a přiměřenost.

Dále byla diskutována otázka PCO – dohledových center, které by měly být využívány se znalostí postoje Úřadu. V průběhu diskuse vyplynulo, že hlubší informace o využívání PCO, jak je znají z praxe odborníci, bude velmi potřebným vodítkem pro rozhodovací praxi Úřadu, přestože v souladu s normami EU musí být data uchovávána 2 roky, jak uvedl zástupce AGA Ing. Urban.

S problematikou využívání webových kamer, která byla dalším z diskutovaných témat, se Úřad naopak ve své praxi několikrát setkal. Pouhý online přenos Úřad nepovažuje za zpracování osobních údajů.

Ke stručnému vstupu Ing. Růžičky z AGA o tzv. inteligentních objektech se zástupci Úřadu vyjádřili tak, že  systém v sobě nese obrovské množství údajů vypovídajících o soukromí osob, ač obvykle si to ani uživatelé a zadavatelé systémů na první pohled neuvědomují. Proto je nutné takové systémy zabezpečit, hlavně před neoprávněným užitím zpracovávaných údajů. Praktických zkušeností se zpracováním osobních údajů, k němuž v uvedeném kontextu dochází, je zatím na Úřadu mizivě málo. Je ale zřejmé, že právě zpracování velkého objemu dat při správě budov, je pro Úřad v blízké budoucnosti jedním z prioritních úkolů, kterému se bude věnovat.

Příležitosti, kdy usednou k diskusi technici a právníci, jsou nepochybně hybným momentem pro nastavení přístupů, kdy bude občanům v praktickém životě technika sloužit, aniž by zároveň poškozovala jejich soukromí, devalvovala jejich důstojnost a  krátila  jejich základní lidská práva. Proto Úřad pro ochranu osobních údajů vítá a vyhledává příležitosti, jakou byl kulatý stůl s Asociací technických a bezpečnostních služeb Grémium Alarm. Otevřená diskuse může být ku prospěchu jak jednotlivým občanům, tak atmosféře ve společnosti. Věřme, že započatá praxe  bude  pokračovat.

S obsahem tohoto čísla se můžete seznámit zde.